Již podruhé uskutečnil Financial Services Club průzkum mezi profesionály z celého světa, aby zjistil, jak úspěšná byla implementace Směrnice o platebních službách (PSD) a jednotné platební oblasti eurozóny (SEPA) od jejich zavedení v listopadu 2009.

Letošní průzkum sponzorovaný společností Logica byl proveden mezi 322 respondenty z celé eurozóny i mimo ni. Celkem se průzkumu zúčastnili zástupci 42 zemí světa. Průzkum přinesl následující zjištění:

• 52 % dotázaných si myslí, že Evropská unie (EU) zůstane pohromadě, zatímco 24 % se domnívá, že se rozpadne.
• 30 % věří, že euro je rozhodující pro udržení EU pohromadě, zatímco před rokem zastávalo stejný názor pouhých 18 % respondentů.
• 78 % uvádí, že se eurozóna rozšíří o další země a euro se stane úspěšnou rezervní měnou vedle amerického dolaru.
• 85 % tvrdí, že proces transpozice Směrnice o platebních službách byl úspěšný, i když se 51 % bankovních a 36 % nebankovních respondentů domnívá, že odchylky proces aktivně brzdí.
• 68 % věří, že bude přijata směrnice PSD Mark II, která doplní nedostatky první.
• 54 % tvrdí, že SEPA není úspěšná, a jen 24 % si myslí, že je.

Evropská unie
Vzhledem k situaci v Řecku, Irsku, Portugalsku a Španělsku není divu, že se mnoho lidí domnívá, že má EU problémy. Více než polovina respondentů (52 %) si myslí, že EU zůstane pohromadě, ovšem téměř čtvrtina (24 %) si myslí, že se rozpadne. Je zajímavé, že se 30 % respondentů domnívá, že euro je rozhodující pro udržení EU pohromadě, zatímco před rokem zastávalo stejný názor jen 18 % respondentů. 78 % respondentů uvádí, že se eurozóna rozšíří o další země a euro se stane úspěšnou rezervní měnou vedle amerického dolaru.

PSD
Podle 85 % respondentů je proces PSD úspěšný a narušují ho jen problémy týkající se odchylek v některých zemích. Tyto problémy jsou bohužel významné, podle 51 % z celkového počtu 112 dotazovaných bank a 36 % nebankovních respondentů odchylky aktivně brání transpozici PSD.

Dále bylo zmiňováno, že „zachování BIC a IBAN v úvodní části Směrnice o platebních službách byla obrovská chyba.“ Další respondent poznamenal: „Kolem PSD existuje mnoho nejasností, například výklad směrnice ve švýcarských bankách, implementace PSD ve střední a východní Evropě, rychlost implementace PSD v jižní Evropě, a také mnoho právních dokumentů s rozporuplným obsahem.“

Z těchto důvodů jsou více než dvě třetiny respondentů (68 %) přesvědčeny, že vznikne nová směrnice PSD, aby nahradila nedostatky té první. Mnozí by však raději viděli průběžně upravovanou směrnici namísto nové směrnice vypracované jednou za několik let.

66 % bankovních respondentů zaznamenalo v důsledku směrnice PSD významné změny, zatímco mezi nebankovními respondenty zastává stejný názor jen 31 % z nich. Je to odrazem zásadní změny interních systémů a procesů bank, kterou PSD iniciovala, a také zahájení činnosti nových konkurentů. Například respondenti průzkumu zmínili více než 70 platebních institucí (PI), které vznikly od zavedení směrnice PSD. Patří mezi ně jak známé subjekty jako PayPal a Western Union, tak několik nových účastníků, například Earthport.

SEPA
Respondenti si jsou letos méně jisti svou znalostí SEPA. Pouze 55 % z nich si myslí, že dobře rozumí pravidlům oblasti SEPA, zatímco loni tento pocit mělo 62 % respondentů. Možná je to proto, že nejsou přesvědčeni o fungování SEPA – v průměru 54 % dotázaných uvádí, že jde o neúspěšný projekt, zatímco o jeho úspěchu je přesvědčeno jen 24 %. Naproti tomu celých 57 % bankéřů, kteří na tuto otázku odpověděli, se domnívá, že SEPA funguje.

Problémy SEPA souvisí především s nedostatečnými přínosy (17 %), odporem bank (18 %) a podnikové sféry (16 %) vůči SEPA, omezeními v jednotlivých zemích prostřednictvím odchylek (17 %) a především s chybějícím termínem konečného data pro implementaci (24 %). V důsledku toho neexistuje motivace implementovat nástroje SEPA.

Většina letošních respondentů myslí, že vize SEPA, aby „všechny platební transakce v eurozóně byly zpracovány jako domácí platby“, bude dosaženo až v letech 2014 – 2017 (43 % respondentů). Je to méně optimistický výhled než o rok dříve, kdy se 49 % respondentů domnívalo, že by toho mělo být dosaženo do roku 2014. Před rokem se navíc jen 11 % respondentů domnívalo, že se vizi SEPA podaří realizovat až po roce 2017, zatímco letos už tento názor sdílí 34 % z nich.

Ladislav Vedral, Practice Manager pro oblast plateb ve společnosti Logica k tomu dodal: „Výsledky průzkumu odpovídají našim zkušenostem získaným z diskuzí se zákazníky z řad finančních institucí, zejména z oblasti střední a východní Evropy. Náklady a změny, které zavedení SEPA služeb s sebou přináší, jsou značné, zatímco přínosy jsou pro většinu bank spíše omezené. Dokud nebude použití SEPA služeb povinné, případně nebude zřejmá poptávka ze strany korporátních zákazníků, nebudou banky k zavádění nových SEPA produktů výrazněji motivovány. Důsledkem toho je potom dosavadní nízké využívání jinak fungujícího SEPA trhu, a tím i pocit neúspěchu celého projektu.“

Inovace
Průzkum hodnotil i názory respondentů na inovace. Největší inovace v oblasti plateb mají na kontě buď nebankovní platební instituce (35 % hlasů), nebo regulátoři a politici (27 % hlasů). Méně než 9 % respondentů se domnívá, že inovace vytvářejí banky. Může to být způsobeno tím, že jsou banky omezeny rozpočtovými prostředky. 41 % dotazovaných bankéřů totiž uvádí, že právě to jim brání inovovat.

Za největší inovace respondenti považují platby v reálném čase, mobilní a bezkontaktní platby a konvergenci zpracování plateb v platebních centrech. Za nejméně inovativní jsou považována opatření na ochranu proti podvodům pomocí nových biometrických prvků, například hlasu.

Chris Skinner, předseda organizace Financial Services Club a vedoucí výzkumného projektu, poznamenává: „Loňský průzkum identifikoval silný cynismus ohledně implementace Směrnice o platebních službách. Mnozí říkali, že odchylky a volitelné služby způsobí zmatek a nedostatek rovnosti. Letošní průzkum to bohužel potvrdil. Větší starost mi ale dělá to, že se tento cynismus rozšířil i na SEPA. Banky a podniky prostě nechápou, kam to směřuje, a tento nedostatek směru je způsoben tím, že chybí koncové datum. Dokud je nebudeme mít, bude celý projekt stále stejně bezhlavý.“

Pozadí průzkumu
Jádro komunity respondentů tvoří členové a spolupracovníci organizace Financial Services Club ve Velké Británii. Proto je tato komunita s více než třetinou účastníků nejsilnější. Ze 16 zemí eurozóny se zúčastnilo 13 členských států, které s 38 % hlasů představují významný kontingent v průzkumu. Zúčastnili se také zástupci mnoha mimoevropských zemí včetně silného příspěvku z Ameriky, Indie a Hongkongu a různorodých názorů například z Kazachstánu, Malajsie, Uruguaye i Spojených arabských emirátů.
Největší skupinu účastníků tvoří banky, které měly více než třetinu respondentů. Druhou největší skupinou jsou konzultanti a poskytovatelé technologií, kteří představují necelou třetinu hlasů. Tři z deseti účastníků sami sebe popisují jako „střední management“, zatímco 38 % byl vyšší nebo nejvyšší management; každý pátý je „konzultant“.

O organizaci Financial Services Club
Financial Services Club je jedinečná služba určená pro vrcholové manažery a rozhodující pracovníky bank, pojišťoven, technologických společností, poradenských firem… vlastně jakékoli firmy, která má zájem pochopit a plánovat pro budoucí provozní prostředí na britském trhu finančních služeb.
Jako most mezi dneškem a zítřkem poskytuje klub jedinečný vhled do budoucnosti finančních trhů a slouží jako fórum pro stovky špičkových profesionálů na trhu. Klub každoročně pořádá deset až patnáct akcí, na kterých vystupují špičkoví řečníci reprezentující všechny aspekty byznysu od praktiků přes tvůrce legislativy až po futuristy. Další informace najdete na webu http://fsclub.co.uk.

O společnosti Logica
Logica je přední světová společnost poskytující konzultace a IT služby. Zaměstnává 39 000 lidí a k jejím zákazníkům patří největší evropské společnosti. Klientům z celého světa nabízí byznys konzultace, systémovou integraci a služby v oblasti outsourcingu. Díky správnému propojení lidí, byznysu a technologií dokáže úspěšně řešit všechny obchodní potřeby svých zákazníků. Logica je kotována na Londýnské burze cenných papírů i na burze Euronext v Amsterdamu (LSE: LOG, Euronext: LOG). Více informací najdete na www.logica.com.
Logica CEE má centrálu v Praze, pobočky v Bratislavě, Brně, Plzni a Budapešti. Realizuje projekty pro nejvýznamnější společnosti a organizace v České republice, na Slovensku, v Maďarsku, Chorvatsku a dalších zemích střední a východní Evropy. Logica se umístila na 4. místě v již 7. ročníku soutěže „Best Employers Česká republika 2009“ v kategorii velkých společností. Tato prestižní soutěž sleduje motivovanost zaměstnanců a jejich zájem o dění ve firmě. Logica byla jako první společnost v České republice a na Slovensku certifikována podle mezinárodních standardů ISO 9001:2000 & TickIT. Systém řízení kvality byl potvrzen i podle nové revize ISO 9001:2008 & TickIT, issue 5.5. Logica je jednou z prvních poradenských a technologických firem na českém trhu, které se podařilo získat certifikát organizace, která dodržuje standardy šetrného chování k životnímu prostředí podle mezinárodní normy EN ISO 14001:2004. Také v oblasti řízení informační bezpečnosti je společnost Logica v České republice certifikována, a to podle normy ISO/IEC 27001: 2005. Více informací najdete na: www.logica.cz