Celá desetina zaměstnanců zažila v uplynulých pěti letech na vlastní kůži šikanu na pracovišti. Nejčastěji se jednalo o lidi z obchodu a marketingu. Obvykle se šikana projevovala neustálou kritikou a zesměšňováním. Ve 2 % případů šlo sexuální obtěžování a v dalších 2 % o fyzické násilí. Téměř polovina šikanovaných zaměstnanců situaci řešila odchodem z práce. Vyplývá to z průzkumu, který mezi uchazeči o zaměstnání zrealizovala personální agentura Grafton Recruitment.

Šikana v práci obvykle začíná déle trvajícími nepřátelskými vztahy mezi kolegy, které pak přerostou v ponižování a další projevy. Častější je šikana nadřízeného směrem k podřízenému, tzv. bossing, která se projevuje například zadáváním nesplnitelných úkolů, neustálou kritikou, ironizováním až zesměšňováním či přehlížením. Samozřejmě existuje i šikana ze strany podřízeného nebo kolegů na stejné úrovni, tzv. mobbing. Terčem šikany jsou častěji ženy než muži. „Narušená psychika, zvýšená pracovní absence, rostoucí chybovost, klesající produktivita, všudypřítomný stres, to je jen malý výčet problémů, které s sebou šikana na pracovišti nese. Je proto potřeba, aby zejména vedení firem věnovalo atmosféře na pracovišti řádnou pozornost a včas začínající problém odhalilo,“ vysvětluje Jitka Součková, marketingová ředitelka Grafton Recruitment. Šikana pak dle ní může být i důvodem rostoucí fluktuace, plných 48 % šikanovaných totiž situaci řešili odchodem ze zaměstnání. Čtvrtina šla s problémem za svým nadřízeným a čtvrtina se svěřila svým kolegům. V případě, že by byli svědky šikany, by se respondenti průzkumu ve valné většině případů pokusili situaci řešit. Polovina by šla za nadřízeným, 26 % by o šikaně řeklo kolegům a 16 % by situaci řešilo s HR oddělením firmy. 

Nově by s šikanou a dalším protiprávním jednáním na pracovišti mělo pomoci zavedení systému whistleblowingu neboli interního oznamovacího systému. Ten v tuto chvíli může využít 21 % respondentů průzkumu, od srpna letošního roku by však měly tento systém mít zprovozněny všechny firmy s více než 250 zaměstnanci. Dle zkušeností z firem, kde již whistleblowing zavedli, funkční systém přinesl zlepšení atmosféry na pracovišti a zvýšení spokojenosti zaměstnanců. „Lidé se nemusí bát nahlásit jak protiprávní či neetické jednání, tak třeba i šikanu, projevy diskriminace, nespravedlivé zacházení či obavy z bezpečnosti pracovního prostředí. A právě to vnáší na pracoviště klidnější atmosféru, transparentnost a vyšší spokojenost,“ komentuje Jitka Součková s tím, že výrazného zahlcení se zaměstnavatelé obávat nemusí, protože například podle průzkumu společnosti NAVEX Global obdrží firmy v evropských zemích průměrně 5 oznámení na 1 000 zaměstnanců ročně, v USA, kde se tento systém zrodil, je to pak ročně 10 oznámení.