Téměř polovina uchazečů o práci počítá s tím, že by ve svém novém zaměstnání pracovala alespoň částečně na dálku. Tuto možnost přitom nabízí zhruba jen čtvrtina aktuálně inzerovaných volných pracovních pozic. Hybridní způsob práce se stává standardem zejména v IT, podnikových službách, médiích, kreativních profesích, telemedicíně a vzdělávání. Vyplývá to z průzkumu personální agentury Grafton Recruitment.

Průzkum OECD z roku 2022 provedený ve 25 zemích ukazuje, že přibližně 63 % manažerů a 74 % pracovníků hodnotilo svou zkušenost s prací na dálku během covidu-19 celkově pozitivně a většina z nich by chtěla pracovat na dálku i v budoucnu. To potvrzuje i průzkum Grafton Recruitment, dle nějž je s prací z domova spokojeno 78 % zaměstnanců a 39 % si už nedovede bez této možnosti svou práci představit. Jako hlavní výhodu home office nejčastěji zmiňují úsporu času a peněz, téměř polovina respondentů pak v průzkumu uvádí i to, že díky práci z domova zvládá lépe obstarat domácnost. K nevýhodám naopak pro 41 % dotázaných patří absence sociálního kontaktu a také větší tendence k prokrastinaci. Stejný trend pak ukazují i data české asociace ABSL, dle níž plných 88 % center podnikových, IT a zákaznických služeb zjistilo, že jejich zaměstnanci pracující z domu jsou stejně nebo dokonce více motivovaní než jejich kolegové pracující v kancelářích. I do budoucna proto chce nechat své zaměstnance pracovat z domova až 4 dny 71 % center, 12 % pak dokonce úplně celý týden.

Od práce z domova po práci z dovolenkové destinace

Dle studie KMPG z roku 2022 kvůli rostoucímu zájmu o flexibilitu zavedlo nebo zvažuje zavedení politiky práce na dálku již plných 89 % společností. Ta obvykle zahrnuje hned několik typů práce na dálku. „Nejtypičtější je práce z domova, která je v ČR v současnosti asi nejrozšířenější. Rostoucí počet zaměstnavatelů však začíná do svých strategií zahrnovat i možnost přeshraniční práce na dálku, kdy zaměstnanec po individuální dohodě se zaměstnavatelem pracuje z dovolenkové destinace, ovšem ne déle než 90 dnů v roce. I když tato možnost s sebou nese řadu daňových otázek, které musí zaměstnavatel řešit, pro zaměstnance představuje velmi lákavý benefit,“ říká Martin Malo, ředitel agentury Grafton Recruitment a Gi Group. Dalšími modely, které zaměstnavatelé zvažují, jsou i virtuální pozice, kdy zaměstnanec obsazuje pozici nebo vede projekt v jiné zemi, aniž by se na dané místo fyzicky přestěhoval, anebo najímání talentů v jiné zemi, k němuž firmy přistupují v případě, kdy nejsou schopny najít relevantní pracovníky v domovské zemi.

Benefity pro zaměstnance i zaměstnavatele

Možnost práce na dálku přináší benefity pro zaměstnance i zaměstnavatele. Zaměstnancům v prvé řadě umožňuje lepší rovnováhu mezi osobním a soukromým životem, podporuje u nich však i rozvoj měkkých dovedností, zejména přizpůsobivosti a odolnosti, sebemotivace, komunikace a spolupráce. Uchazečům o práci taky dává daleko širší nabídku příležitostí, neboť nemusí hledat práci pouze v dojezdové vzdálenosti od svého bydliště. Podobně i zaměstnavatelé získají díky možnosti práce na dálku větší spektrum kandidátů, spokojenější zaměstnance a případně i nižší náklady na pronájem kanceláří.

Bez flexibility hrozí odchod zaměstnanců

„Zaměstnavatelé, kteří stále bazírují na práci z kanceláře, by měli svůj postoj přehodnotit. Mohli by totiž velmi brzy přijít o své lidi. Z aktuálních poptávek uchazečů o zaměstnání je patrné, že práce na dálku je pro ně atraktivní a počítá s ní téměř polovina z nich. V nedávné studii EY pak dokonce 54 % zaměstnanců uvedlo, že když jim současný zaměstnavatel nenabídne dostatek flexibility, začnou si hledat novou práci, která větší flexibilitu místa a času umožní,“ říká na závěr Martin Malo.